Cestikon

Vodní ploštice

Nikdy jsem neměl potřebu hmyz jíst. Jako malý jsem ho sbíral. Byl jsem takový malý entomolog a dokonce jsem nějaký rok doma choval i strašilky a pakobylky, takže mám k hmyzu dobrý vztah. Nikdy jsem tak neměl potřebu ho konzumovat.

Informace o chytrém cestování naleznete v knize: - Ušetřete až 70% na ceně letenky - Vhodná pro zkušené i nezkušené cestovatele - Jak se ubytovat a dopravovat zadarmo - Psáno jednoduše a čtivě » Více informací

Jezení červů, brouků a cvrčků je docela velkým hitem mezi lidmi, kteří rádi zkouší něco nového a ne nadarmo se o hmyzu říká, že je to jídlo budoucnosti. Proteinové nápoje vyrobené z hmyzu mohou v budoucnu zachránit lidstvo před vyhladověním. Kdo ví.

Já jsem se k jezení hmyzáků dostal na ostrové Koh Lanta v Thajsku – jednoho z posledních ne příliš turisty zkažených ostrovů v Thajsku, kde je to navíc levné. Kousek od centra u silnice byly stánky s jídlem a jeden z nich nabízel smažené cvrčky různých druhů, červy, brouky nosorožíky, kobilky, vodní brouky a co přišlo šílené i mně – obrovské asi 8cm velké vodní ploštice.

Byl jsem s kamarády z hostelu – Němcem, Britkou a Moldavankou a ti se o stánek s hmyzem zajímali. Němec – Peter nakonec koupil pytlík s červy a já si jednoho nabídl. Jakmile jsem do něj kousnul, okamžitě se mi vybavila moje léta, kdy jsem napichoval brouky na špendlík a začalo se mi z toho trochu navalovat. Červík nechutnal nijak špatně, asi jako něco křupavého s masovou příchutí, ale mělo to takovou hmyzí pachuť, kterou jsem nemohl přenést přes srdce.

Britka – Amy mezitím kroužila okolo velkých vodních ploštic. Povídám ji: „Kkdyž ji sníš, koupím ti ji.“ K mému překvapení byla pro a tak jsem jí za 10 Kč tu ploštici na tyčce koupil. Amy si strčila blesku rychle ploštici do pusy, aby to měla rychle za sebou a začla ji žvýkat.

Britka s plošticí

V tu chvíli se mi trochu přitížilo. Amy ploštici nedokázala spolknout a tak ji žvýkala jako takové to hovězí maso, které jste měli ve školní jídelně, když jste chodili na základní školu. Takové to maso, co jste z něj vyžvýkali všechnu šťávu a pak vám zůstal suchý žmolek masa za škraní.

Ploštice byla navíc celkem velká a tak ji Amy měla plnou pusu. Když jsem to všechno viděl a sám měl v puse tu hmyzí pachuť, tak jsem téměř začal zvracet.

Amy nakonec to, co z ploštice zbylo, vyplivnula. To byla tedy moje zkušenost s vodní plošticí a jiným nestravitelným hmyzem. Příště se tomu asi vyhnu, ale v Jihovýchodní Asii kromě hmyzu můžete na ulici sehnat i štíra nebo tarantuli. Dobrou chuť.

Více naleznete v Cestikonu: - Letenky o 70% levněji, ubytování zdarma - Čtivá kniha s triky a příběhy - Získejte motivaci a cestujte třeba i sami - Jak pro začátečníky tak velmi zkušené cestovatele » Zjistit více