Kromě rozhovoru (15.12.2014) s Chiarou jsem měl krátké interview s australským cestovatelem, který plánoval několikaměsíční cestování po Evropě a podělil se o informace, jak cestovat po jeho zemi – Austrálii. Tento velmi příjemný člověk byl tak skvělý posluchač, že se občas interview otočilo a on spíše zpovídal mě. Můžete si poslechnout anglickou nahrávku nebo český překlad níže.
Here is the interview with Raymond – the Australian who is planning to travel to Europe and explains best way to travel Australia:
Rozhovor s Rayem česky:
Vašek: Jsme v hostelu jménem Siem Reap a jsem tu s Raymondem z Nového Zélandu, že?
Raymond: Z Austrálie.
V: Z Austrálie, promiň! (smích)
R: Blízko.
V: Zrovna jsme měli večeři, byla skvělá a je fajn si zajít na večeři, kterou jedí místní a potom si dát zmrzlinu. Hlavně se nedostat do turistické pasti. Řekni mi tedy, jak dlouhá je tvoje cesta a kde jsi začal? Nikdy nevím, kde začít.
R: No, tato cesta je dlouhá 3 týdny, hlavně tady v Jihovýchodní Asii, takže jsem začal letem z Melbourne do Singapuru a zůstal jsem v Singapuru 3 dny a pak ze Singapuru do města Ho Chi Minh a tam dalších 5 dní a z Ho Chi Minhova města jsem dorazil sem do Siem Reap v Kambodži.
V: Jak sis rezervoval letenky? Bylo to levné?
R: Nejdříve jsem si to chtěl všechno zařídit sám, ale nakonec, protože jsem byl v časovém presu, tak jsem zašel za cestovkou a oni pro mě udělali veškeré rezervace letenek. Ano, stálo mě to více peněz, ale zároveň mi to ušetřilo hodně času. Musel bych všechno organizovat a vyzkoumat sám.
V: Jaká je tvoje práce, co tě živí?
R: Pracuji v bance v oddělení marketingu jako analytik.
V: O-ou, takže jsi celkem v balíku. (smích) Můžeš si dovolit věci.
R: Pracoval jsem pro tu banku v Melbourne nějakou dobu. V Melbourne jsem se i narodil, ale podívej, pracoval jsem tam nějakou dobu. Jasně, dobře platí, ale být v tom prostředí, to je druhá věc.
V: Boxíky, open space?
R: Ano, představ si být v korporátní společnosti a vždy je tam nějaká politika a restrukturalizace, tvoje práce je pod dohledem, můžeš se stát nadbytečným a to je taky důvod, proč si chci dát pauzu v mojí kariéře.
V: Takže jsi skončil s prací?
R: Neskončil, je to neplacené volno. A příští rok, kdy bude moje velká cesta do Evropy, jsem si zařídil, abych mohl cestovat několik měsíců.
V: Takže přemýšlíš o tom, že dáš výpověď?
R: To je zajímavá otázka? Ano, cítím, že jsem připraven se přesunout do jiného odvětví, ale do jakého, zatím nevím. Stále se to snažím zjistit. I když jsem v bankovnictví moc dlouho nepracoval, tak cítím, že potřebuji nový vzduch. Takže to může být úplně jiná práce.
V: Před tím, když jsme spolu mluvili, jsi mi říkal, že když někdo chce cestovat do Austrálie, tak je dobré jet autobusem z jihu na sever?
R: Ano, záleží na tom, kde chceš svoji cestu skončit. Většina lidí, většina cizinců začne cestu na severu a nasednou na autobus, kterému se říká „hop-on, hop off bus“. Jedná se o autobus, který jede po východním pobřeží, takže si koupíš lístek…
V: Takže nemusíš přesně vědět, kdy odkud pojedeš? Prostě jenom vystoupíš z autobusu a pak až se znovu rozhodneš jet dál, tak nasedneš na další autobus stejné společnosti?
R: Ano, přesně tak. Nejsem si jistý, jestli jim musíš říct všechna data, protože jsem si celkem jistý, že jsou velmi flexibilní, ale v podstatě jim řekneš: „Podívejte, budu zastavovat tady.“ a pak jim znova zavoláš, když budeš chtít zarezervovat další jízdu, takže budeš mít na cestě několik zastávek, kde autobusy zastaví a to můžeš provozovat na celém východním pobřeží.
V: Takže si prostě dám vyhledat na Googlu „hop on hop off“?
R: Ano a nebo se poptáš v hostelech, ty mají vždy cestovní agentury, které to pro tebe celé zorganizují. Myslím, že to mají ve většině hostelů.
V: Proč ses rozhodl cestovat takto – hostely a baťůžkářský styl? Mohl bys zůstat v hotelu.
R: (smích) Mohl bych cestovat stylově, ale já mám rád cestování o samotě a myslím, že když cestuješ sám, tak hostely a místa pro baťůžkáře jsou nejlepší místa na potkání jiných lidí a spřátelení se s nimi. To je hlavní důvod, proč jsem si vybral tento typ ubytování. Ano, ještě lepší by bylo, kdybych se skamarádil s domorodci, to by bylo ideální, protože tak bych prožil více autentický zážitek.
V: Mluvíme tu o Couchsurfingu, že?
R: Ano, přesně.
V: Měl bys to zkusit. Já to zkusil jen jednou, když jsem byl s kamarády ve Španělsku, byli jsme tři. Dva kluci, jedna holka a bylo to uprostřed sezóny ve městě Malaga, což je španělské turistické město u moře. Chtěl jsem moc zkusit Couchsurfing, ale byli jsme tři a byla zrovna turistická sezóna a nebyl nikdo, kdo by nás ubytoval, ale nakonec jsme našli jednoho borce. Byl to Řek a měl šílenou profilovku s velkýma umělýma ušima na stránkách Couchsurfingu. Takže vypadal trochu divně, tak jsme předpokládali, že mu moc lidí nepsalo. Byl ale nakonec úžasný člověk, dokonce i mluvil trochu česky a byla to sranda. Byli jsme u něj jednu noc, určitě bys to měl v Evropě zkusit. Bude to pro tebe velmi snadné, když jsi sám.
R: Nevím moc o tom, jak to funguje.
V: Z toho, co já vím, tak lidé, kteří provozují Couchsurfing jsou normální lidé, takže nečekej něco divného. Jsou naprosto v pohodě a je dobré, když vezmeš nějaký malý dárek z tvé země, který jim můžeš dát.
R: Pověz mi, co je přesvědčí, aby tě ubytovali?
V: To je dobrá otázka, můžeš to i vygooglit a v podstatě je to o tom, že si vytvoříš bohatý profil na stránce, vložíš tam informace o sobě – nenecháš to prázdné. Pár tvých fotek, kde nevypadáš příšerně. Prostě upřímný profil s informacemi a i když sám nenabízíš pokoj nebo nemáš žádné recenze, tak i tak tě vezmou. Jednoho člověka vždy. Bude to velká sranda. Pro mě to bylo trochu těžké, protože mám rád svoje pohodlí. Rád si zaplatím, abych se mohl spolehnout, že dostanu odpovídající službu. Rád něco očekávám a od Couchsurfingu nemůžeš nic očekávat, ničeho se dožadovat, ale je to OK.
R: Určitě to zkusím.
V: Existují i další sociální sítě podobné Couchsurfingu. Stačí zadat do Googlu – „couchsurfing alternatives“.
R: Než příští rok odjedu, tak si musím najít čas a udělat to. Myslím, že si na to vyčlením měsíc.
V: Myslím, že ti stačí den.
R: Opravdu? Myslím, že plánuji příliš předem. Potřebuji se naučit plánovat po cestě.
V: Jasně, jít s proudem. Nyní jsme tedy v Siem Reapu v Kambodži a ty letíš do Hanoje?
R: Poletím nejdřív zpátky do Ho Chi Minhova města ve Vietnamu a potom se vydám za kamarádem do Thajska do Phuketu.
V: Takže opalovačka?
R: Takový je plán, ale slyšel jsem, že je období dešťů, tak nevím, jak moc bude slunečno. Ale ano, doufám, že bude počasí dobré. Tam budu pár dnů a pak se přesunu na ostrov Phi Phi.
V: Co to je?
R: Ostrov Phi Phi je v regionu Krabi v Thajsku, poblíž Phuketu.
V: Slyšel jsem, že Phuket je hodně turistické místo.
R: Přesně, a to je důvod, proč od tam pojedu pryč. Thajsko je turistické a nemyslím si, že je zde mnoho míst, které jsou izolované nebo stále v původním stavu.
V: I tady v Kambodži, Siem Reap je velmi turistický.
R: Ano a je to trochu škoda, když vidíš, jak se staví ty komerční budovy. Všechny ty moderní budovy jsou stavěny ve městě, kde by podle mě neměly být. Podle mě by to měli nechat, jak to je.
V: Tady v Siem Reapu mi přijde divné, jak tu mají ty čtvrti, jako „Pub District“. Je to pouze pro turisty a je to tak nepřirozené.
R: Máš pravdu, vypadá to jako naaranžované. Nemám pocit, že je to opravdové, ani nevím, jestli Siem Reap tak vůbec má působit. Je to to stejné jako jízda na čtyřkolkách, kterou jsem si zaplatil. Měli jsme jet se podívat na venkov, což si myslím, že reprezentuje Siem Reap. (bohužel jsem Raye přerušil, ale později mi vykádal historku o tom, jak byl na čtyřkolkách a pak střílel ze zbraní na střelnici a z celého neměl příliš opravdový pocit, navíc ho to stálo dost peněz)
V: Lidé jsou tam velmi přátelští.
R: Ano, jsou, vůbec se ti tolik nesnaží něco prodat, tak jako taxikáři.
V: Většina lidí jsou naprosto skvělí, akorát já jsem nabyl dojmu, že mě každý chce nějak podvést nebo okrást, ale není to tak. Děti jsou skvělé.
R: Já musím říct, že jsem v Kambodži poprvé, tak nemohu tolik soudit, ale můj první dojem z lidí je ten, že jsou opravdoví a nemyslím si, že se ti pokoušejí vyhnout. Například kapsářství, moc jsem toho neviděl. Nevím jak je to konkrétně v Siem Reap, ale v Ho Chi Minhově městě je to velmi běžné. Tady se cítím mnohem bezpečněji.
[fblike]
V: Ho Chi Minhovo město je na jihu, že?
R: Správně, je to velké město.
V: Super, myslím, že můžeme ukončit náš rozhovor, díky mnohokrát za toto krátké interview. Díky moc.
R: Je dobré se podělit. Díky tobě.
 |
Více naleznete v Cestikonu: - Letenky o 70% levněji, ubytování zdarma - Čtivá kniha s triky a příběhy - Získejte motivaci a cestujte třeba i sami - Jak pro začátečníky tak velmi zkušené cestovatele |