Cestopis Kambodža (Bangkok – Siem Reap, hranice a víza)

Cestopis Kambodža (Bangkok – Siem Reap, hranice a víza)
5 (100%) 6 votes
Siem Reap v noci

Siem Reap v noci

Tento cestopis je takový pokus. Nevím, co přesně z něj vznikne, ale chtěl bych se s vámi podělit o to, jak jsem překročil hranice mezi Thajskem a Kambodžou. Byl to pro mě obrovský zážitek, který zprvu vypadal jako hrozná zkušenost, ale přesně, jak tomu často bývá, stala se z toho zajímavá historka.

Kniha Cestikon

Informace o chytrém cestování naleznete v knize:

- Ušetřete až 70% na ceně letenky

- Vhodná pro zkušené i nezkušené cestovatele

- Jak se ubytovat a dopravovat zadarmo

- Psáno jednoduše a čtivě

» Více informací

Jsem v Brně, sedím u počítače a píši tento příspěvek. Kniha Cetikon se dokončuje. Za oknem štěká pes a chmurné počasí nepředznamenává žádné větší dobrodružství na obzoru. Klidná atmosféra březnového města mi k náladě nepřidává. Co mě však rozveselí je vzpomínka na to, jak jsem překračoval hranice s Kambodžou. Byl to jeden z největších zážitků mé cesty, a tak jsem se rozhodl se s vámi o něj podělit.

Je 9.12.2014 večer a já klidně usínám v hostelu NapPark poblíž známé baťůžkářské ulice – Khao San Road v Bangkoku. Moje spaní by bylo ještě klidnější, kdyby v mém pokoji nebyl pár Britů, který se spolu ještě před hodinou vášnivě milovali ve sprchách. Bylo to tak nahlas, že celý velký hostel, NapPark totiž patří k těm největším v Bagkoku, bezpečně věděl, co se děje. Sprcha byla blokovaná celou hodinu a do vedlejší sprchy se nikomu nechtělo. K mému překvapení byl pár z mého pokoje. Já i zbytek osazenstva místnosti, kde jsem přebýval, jsme to po příchodu onoho páru brali velmi tolerantně, zasmáli jsem se tomu a dál se to neřešilo.

10.12.2014 Brzo ráno mě v hostelu nabrala dodávka, kterou jsem si za 450 Báhtů zamluvil na recepci. Během šesti hodin mě měla dopravit přes hranice s Kambodžou a vysadit v Siem Reapu. Známém to městě proslulého Angkor Watu – turistické perly a magnetu Jihovýchodní Asie. Cesta probíhala poklidně a já jsem v mysli přemítal rady, které mi dal před pár dny Bart, Polák, co cestu absolvoval přede mnou. IMG_0838Neplatit úplatky a dát jim pouze 30 dolarů za víza, neplatit za „health check“, vyhnout se falešným vízům a obejít falešnou autobusovou zastávku, která turisty vozí do budovy s nápisem „Tourist Information Center“ – budovy uprostřed pustiny, kde vám nezbývá než zaplatit, abyste se dostali pryč.

Oprýskaná dodávka s turisty se blíží k hranicím s Kambodžou a na volném sedadle se veze stará kambodžská žena, která si dodávku zastavila jako taxík a za cestu neplatila. Že jedeme správně vím proto, že mám mobilní internet a sleduji naši polohu. Cestuji sám a v žádném případě nenachávám nic náhodě. Co kdyby mě zavezli někam jinam. Vypadá to však, že jedeme po správné cestě a jsem již skoro u hranic. Řidič však náhle zastavuje v nějaké restauraci.

První dějství – předvyplnění víz

Dodávka zastavila a řidič nás každého posadil po dvou ke stolu. Já sedím s Japoncem, co moc neumí anglicky. Říkám mu: „Tohle je podvod“, ale nerozumí mi. Hned jsem pochopil, že nás rozesadil, aby nás izoloval. Po dvojcích ke stolům. Za v přepočtu 45 dolarů za nás prý „zařídí“ víza a nebudeme s tím mít žádné „problémy“. Všichni včetně Japonce vyplňují arch papíru, jenom já ne. Co se stane, když to odmítnu. Vezmou mě dál?

Když řidič přichází k našemu stolečku a Japonec mu dává vyplněný formulář, říkám mu: „Já si chci víza zařídit sám.“ Muž nasadí údiv, otevře ústa dokořán a říká: „Ouu, OK, jak chcete, na to samozřejmě máte právo.“ Natáhl se ke mně a na tričko mi nalepil oranžovou nálepku a poslal mě do jiné dodávky než kterou jsem přijel. Nálepku si okamžitě sundávám, protože netuším, co to znamená a nechci být ocejchovaný. V druhé dodávce již sedí turisté – tři mladí Kanaďané a jsou rozčílení. Mně se však ulevuje, protože vím, že v tom nejsem úplně sám. Dodávka dojíždí poslední kilometr k hranici s Kambodžou.

Druhé dějství – Zdravotní prohlídka

Hraniční město Krong Paoy Paet (Thajsko - Kamodža)

Hraniční město Krong Paoy Paet (Thajsko – Kamodža)

Poté, co dodávka se mnou a třemi Kanaďany zastavila, řidič povídá, abychom vystoupili. Ptám se ho na můj autobus, který mě má vézt dál. Prý je červený a uvidím ho, říká mi. Já a tři Kanaďani, z nichž jeden má berle (asi se pochroumal na motorce), jdeme a co chvíli se zastavujeme, aby nám marod stíhal. Projít Thajskou hranicí nebyl žádný problém, úředníci kontrolovali víza a snímali otisky prstů. Působilo to velmi profesionálně. Na rozdíl od toho, co nás čekalo na kambodžské straně.

Znáte tu scénu, jak v Hvězdných válkách Obi-Wan přilétá do pouštního města za Anakinem Skywalkerem – mladým Darth Vaderem? Přesně tak na mě působilo kambodžské hraniční město Paoy Paet – jeden velký pouštní chaos, horko a prach, kde vládne bezpráví. S námi hranici překračují místní, kteří na povozech tahají roztodivné zboží. Kromě nás je na místě spousta turistů, kteří jdou v zástupu vyšlapanou cestou. Já a Kanaďané všechno pečlivě pozorujeme a vyhýbáme se stánku s „health check“ – zdravotní prohlídkou, kde je dlouhá fronta. Turisté v ní dobrovolně stojí, aby na ně úředník namířil teploměr a bezkontaktně jim za dolar změřil teplotu. Health check jednoduše obcházíme.

Míříme ke zděné budově a všechny lidi, ať už v uniformách či bez nich, ignorujeme. Někdo na nás neustále mává, ukazuje a volá. S batohem si připadám jako chodící terč.

Třetí dějství – falešná víza

Nemohl jsem se ubránit pocitu, že tento hraniční přechod působí jako když jdou turisté na porážku. Mají pohled za obzor s jediným cílem – projít. Ve zděné budově si kupuji vízum, které nakonec stojí 35 Dolarů. Úplatek jim platím. Neustále přemýšlím nad tím, jak vlastně můj červený autobus najdu.

S našimi vízy si to kráčíme k pasové kontrole a po cestě potkáváme několik stánků s falešnými vízi. Mnoho nebohých turistů si víza vyplňují tam, aby po chvíli zjistili, že je přes pasovou kontrolu nepustí a oni si musí jít vyřídit ta pravá. Nechápu, jak je vůbec něco takového možné, ale smiřuji se s tím. Alespoň pár turistů na falešné úředníky upozorňuji a ti mi děkují a ptají se: „A kde jsou ta pravá víza? Tam?“ a ukazují úplně jinam. Směruji je tedy do zděné budovy.

Sežeňte si ubytování v Kambodži.

Čtvrté dějství – falešná autobusová zastávka

Všichni čtyři jsem úspěšně prošli pasovou kontrolou. Divil jsem se, jak hladce to proběhlo. Těžko říct, jakou funkci měla mít ta oranžová nálepka, kterou mi nutil řidič.

Vyšli jsme z budovy a před námi se rozprostírala velká zastávka s mnoha sedačkami, na kterých seděli turisté a opodál trčela značka „free shuttle bus“. „Falešná zastávka“, řekl jsem si pro sebe nahlas a vzpomněl si na Barta, který mi o tom říkal. Pracovníci v hnědých uniformách mě chtěli usadit na jednu ze sedaček, ale já jsem se jim vzepřel a vydal se směrem pryč od zastávky.

Už jsem nevěděl, co je podvod a co je oficiální. V Kambodži se to stírá. Kanaďani se rozhodli zůstat na falešné zastávce a počkat na „free shuttle bus“. Já se vydal sám směrem pryč od fejkové zastávky.

Vzdaloval jsem se od zastávky a můj pocit kontroly v té chvíli dosáhl minima. Nemám rád, když ztrácím nadhled a to byla ta chvíle. Propadl jsem panice. Nebylo kam jít. Jak jsem si to v plné polní vykračoval podél prašné silnice, místní v autech i na skůtrech se na mě sesypávali a řvali: „Kam jdeš?“, „Siem Reap?“, „Vezmu tě.“ Představa, že bych se sám nechal odvést místním mě v tu chvíli přišla příliš nebezpečná. Dál byla jen silnice a město. Žádný turista, žádný červený autobus s otevřenými dveřmi, který by mě nabral a mohli bychom spokojeně jet dál. A tak jsem se poražen vrátil zpátky na falešnou zastávku.

"Free shuttle bus"

„Free shuttle bus“

Seděl jsem smutně na sedačce a po chvíli se se mnou dal do řeči bodrý Evropan. Chvíli jsme se bavili a pak, když jsem mu řekl, že jsem z Česka, tak se ze široka usmál a dál pokračoval Česky. On a jeho dva kamarádi byli všichni samozřejmě z ČR a já jsem si oddechnul. Ptali se mě, kolik jsem za cestu dal, povídám že 450 Báhtů a to se ani nedostanu odtud. Oni na hranice dojeli vlakem a dali za něj Báhtů 45. Byl jsem nadšený z informací, které měli a jak levně se tam dopravili. Teď ale nikdo nevěděl, jak se dostat odsud. Prý je to falešná zastávka, ale, „stejně není kam jít, tak se svezeme s free shuttle busem a uvidíme.“ pravil Čech. Autobus přijel a naplněný k prasknutí nás vezl pryč od hranic.

„Free shuttle bus“ nás samozřejmě dovezl do nové budovy s pro mě demotivujícím nápisem „Tourist Information Centre“, která stála uprostřed ničeho. Budova vypadala solidně a pracovníci v hnědých uniformách nás pobízeli k tomu, abychom si vyměnil dolary za riely. Samozřejmě v kurzu o X% horším, než je skutečnost, což jsem tehdy nevěděl. Dolary si v Kambodži ani nemusíte měnit, dá se s nimi platit.

Kvůli nedostatku informací jsem si tedy vyměnil 5 dolarů, aby neřekli a usmál se, když mi říkali, že to je na Kambodžu málo. Pracovníci mě ujišťovali, že autobus pro mě do „Tourist Information Centre“ přijede. Začínal jsem mít pocit, že jsem se možná obětí organizovaného podvodu přece jenom ani nemusel stát. Třeba je to pouze nesolidní směnárna a vše ostatní je v pořádku. Pak ale pracovník dodal, že můj autobus dorazí za dvě hodiny a pojede další čtyři hodiny, bude (asi schválně) všude zastavovat a já tedy budu v Siem Reapu v devět hodin večer. Nebo si mohu zaplatit skvělý minivan a ten mě teď hned odveze a budu tam ani ne za hodinku. Zaplatil jsem tedy 200 Báhtů. Dnes už vím, že nejlepší by bylo se do města Paoy Paet z Bangkoku dostat vlakem, pěšky přejít hranice a na druhé straně se nechat zastavit nějakým místním a za $5 se nechat odvézt do Siem Reapu.

EDITOVÁNO: Jeden zkušený cestovatel podotknul, že odvozem místními člověk riskuje okradení o všechny věci. Osobně si to spíš nemyslím, ale můžete si dopředu zjistit, kde je autobusové nádraží a odvoz shánět tam.

Když jsem nasedal do minivanu, byl jsem překvapen, že někteří turisté ve vozidle za svoje místo zaplatili i 400 Báhtů a někteří vůbec nic.

[fblike]

Cesta minivanem byla klidná a já se v pořádku dostal do Siem Reapu, města s okouzlujícím Angkor Watem. Celý zážitek s přecházením hranic přebijí můj zážitek z Angkor Watu. Asi proto, že se jednalo o ryzí dobrodružství.

Tímto končí moje zkušenost s hraničním přechodem v Krong Paoy Paet. Tehdy to bylo hrozné, ale dnes bych si to rád absolvoval znovu. Bylo to jako hra a já jsem nezískal maximální skóre. Co nevidět bude Kambodža stejná jako Thajsko a tak propracované podvody, jako jsou falešná víza vymizí a s tím vším i všechna zábava.

Kniha Cestikon

Více naleznete v Cestikonu:

- Letenky o 70% levněji, ubytování zdarma

- Čtivá kniha s triky a příběhy

- Získejte motivaci a cestujte třeba i sami

- Jak pro začátečníky tak velmi zkušené cestovatele

» Zjistit více

6 názorů na “Cestopis Kambodža (Bangkok – Siem Reap, hranice a víza)

  1. Matěj

    Ahoj..Za měsíc jedem s přítelkyní na měsíc do Kambodži..Samozřejmě z Bangkoku..Můžeš mi ted už zkušeně poradit, jak nejlíp a levně se dostat přes hranice.? Někde jsem viděl i přímý spoj do Siem reap..Rád bych ale nejdřív do Battambangu..Budu rád za jakékoliv info..Díky, Matěl

    1. Václav PapoušekVáclav Papoušek Autor

      Ahoj, kup si jízdenku na vlak v Bangkoku k hranicím (Krong Paoy Paet myslím) tam přejít pěšky hranici a za hranicí přijít se zeptat místních, za kolik tě odvezou do Siem Reapu. Žádný free shuttle bus.

  2. Markéta

    ahoj, taky chceme vlakem z BKK na hranice s Kambodžou. Někde jsem ale četla, že jsou tam i falešné hraniční přechody. Tak mám z toho celkem obavu. Jak poznám, že ta budouva, přechod, víza jsou falešné? Připadá mi to, že nemám věřit nikomu a ničemu, ale jak pak koupím to, co opravdu potřebuju? 😀
    A ještě dotaz – jak to pak jede zpátky? Díky. Markéta

    1. Václav PapoušekVáclav Papoušek Autor

      Ahoj, pokud je to zděná budova, tak to falešné není, pokud je to stánek, tak to falešný je 🙂 Bude to super zážitek 🙂

  3. Michal Šaroun

    ahoj dá se tedy vízum v klidu na hranici vyřídit? ted jedu z Kambodže do Thajska na to vízum mám i když prý není potřeba dávají ho také prý na hranicích, ale pak se chi cca po 15 dnech vrátit do Kambodže opět přes přechod v Paoy Paet je to tedy v klidu, jedu totiž na kole s plnou polní,

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *